Dětské hřiště nebo venkovní hra……napadlo Vás někdy, kde se bere obliba venkovních dětských hřišť. A že jich vyrůstá po České republice – v parcích, u škol,… tolik, že jsem už loni slyšel názory, že dotace/granty na jejich výstavbu se budou (nebo alespoň by se měly) snižovat. No ono to bude relativně jednoduché. Každý si chce hrát. Hřiště v obci nebo u školy pěkně vypadá, často slouží také veřejnosti a jeho údržba bývá minimální.

Já se ale budu raději věnovat tomu, proč dětské hřiště vyměnit za venkovní hru. Na hřišti to většinou funguje tak, že přijde maminka/tatínek s dítětem a to jde na skluzavku, koníka, na houpačku… A maminka/tatínek jdou na telefon, na tablet… Ono totiž dětské hřiště příliš nepodporuje vztah rodič/dítě (učitelka/žák, kamarád/kamarádi), tam si totiž každý dělá co chce.

dětské hřištěCo ale taková venkovní hra? Tam často hraje jeden proti jednomu, nebo tým proti týmu a musí se tak každý snažit, aby vyhrál, porazil druhého nebo co nejvíce pomohl svému týmu. Představte si, že budou děti hrát třeba Kubb. Někdo (rodič, paní učitelka, kamarád) musí vysvětlit pravidla. Někdo (dítě) musí dávat pozor, aby pravidlům porozumělo. Někdo musí určit strategii, někdo bude šikovnější, někdo méně, někdo musí ostatní hecovat, někdo zase uklidňovat… během hry přichází tolik situací, že rázem vztah rodič/dítě (…) nabírá úplně jiné obrátky. Ty dva jsou rázem spolu, musí spolu komunikovat, musí spolu řešit (herní) situace… a to je podstata všech her, samozřejmě nejenom těch venkovních.

Hra je prostě hra

Ano, všechno výše uvedené je namáhavější, náročnější, nákladnější… ale výsledek? To, co dnes všichni chtějí, ale o čem pouze mluví. Rozvíjet v dětech soutěživost a zejména komunikaci. Počítačů, tabletů nebo mobilů si děti užijí i tak dost. Doba tomu jednoduše přeje, proč ale nevyužít čas bez těchto zařízení a strávit ho smysluplně s rodinou, s kamarády a udělat něco pro sebe, ale hlavně pro naše děti.

Dětské hřiště nebo venkovní hra?