Pamatuji si, jak to všechno začalo… dělal jsem na brigádě u táty ve stavební firmě, lopata, kolečko, cihly… to mě donutilo studovat, s odstupem času velice dobrý tah od táty. Ani to stavebnictví mě příliš nebralo, tátovi to bylo ale jedno… podpořil by mě v čemkoli.

Táta je stavař, a tak se hodilo přijít s něčím (když už mě ta stavařina nebavila), co by se dalo nabídnout k rodinným domkům… tehdy to byl minigolf. Od té doby s tátou spolupracujeme, já byl ještě na studiích, ale hned jakmile jsem byl už v Praze, motal jsem se kolem táty, her a aktivit. O víkendu, ve volném čase, pořád…

S prací po škole se to nedalo dlouhu skloubit a do toho přišel ještě golf…

Od té doby je to rodinné podnikání na plný úvazek. Někdy nahoře a někdy dole, to k tomu prostě patří. Jestli se hádáme? Skoro pořád! Ale bez toho nejde jít dál. Ani nevím, jestli jsou to hádky, spíše výměny názorů, debaty kam všechny aktivity směřovat… otevírá to mě i tátovi oči a myslím, že nám to i prospívá. Někdy to není jednoduché, kór když jste oba tvrdohlavci a musíte mít všechno hned… i s tím se ale dá pracovat :).

Rodinné podnikání není jednoduché, ale pokud jste mu ochotni obětovat všechno, bude fungovat… rodinna je vždycky ta, která Vás podpoří, v dobrém i zlém!

Rodinné podnikání